Diamanty a jejich 4C

DiamantDiamant je nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost) a třetí nejtvrdší látku vůbec (po flueritu a ADNR). Jedná se o krystalickou formu uhlíku. Vzniká v zemské kůře za vysokých teplot a tlaků. Diamant jako jediný drahý kámen se vyskytuje ve všech barevných modifikacích, nejčastěji je však bílý. Má tvrdost 10 v Mohsově stupnici, je 140 x tvrdší než korund, má nejvyšší index lomu světla ze všech minerálů a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek vůbec. Hodnota diamantu je určována takzvanými čtyřmi C.

 

Carat = Hmotnost diamantu

Pro stanovení hmotnosti diamantů (a většinu jiných drahých kamenů) se používá jednotka metrický karát, zkratkou je ct. Karát (Carat) je definován jako 0,2g hmotnosti čistého diamant

u.0,2g hmotnosti čistého diamantu. Diamant o hmotnosti 10 g má tedy 50 karátů, diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle ryzost v desetinách až jednotkách karátů.

Hodnota briliantu s rostoucí hmotností neroste lineárně, roste „rychleji“, neboť čím je kámen větší, tím je vzácnější a tedy i dražší. Jeden kámen o hmotnosti 1,0ct stojí více než dva kameny 0,5ct se stejnými ostatními parametry.

 

Clarity = Čistota

Čistotou se míní míra vnitřních defektů. Můžou to být třeba krystaly cizího materiálu nebo strukturální nedostatky jako malé praskliny, které mohou způsobovat bělavý nádech diamantu. Pouze asi 20 procent vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu na to, aby mohly být užity v klenotnictví. Ostatních 80 procent se využívá průmyslově.

Jen velmi vzácně se vyskytne dokonalý diamant; téměř všechny diamanty obsahují drobné kazy a nedokonalosti – například mikroskopické škrábance či stopový výskyt jiných minerálů. Za „bezchybný“ se obvykle považuje takový kámen, který při desetinásobném zvětšení nemá žádný vnější ani vnitřní viditelný kaz. Skutečně bezchybné diamanty jsou ovšem neobyčejně vzácné a tomu odpovídá i jejich cena.

 

Color = Barva

Diamant je bezbarvý minerál. V závislosti na příměsi velmi malých (stopových) množství určitých chemických prvků nebo na různých deformacích krystalové mřížky může ale nabývat téměř jakékoli zbarvení. Ve špercích se nejčastěji setkáte s bezbarvými diamanty a s diamanty tzv. kapské série, které obsahují příměs dusíku (N) a jsou mírně nažloutlé. Pro označování v certifikátech dnes valná většina laboratoří používá systém zavedený GIA, kdy nejvíce bezbarvý diamant se označuje písmenem D, nejvíce zabarvený se označuje Z. Diamanty s větší sytostí (saturací) barev se nazývají jako zbarvené diamanty, které se označují jiným způsobem.

 

Cut = Brus

Broušení diamantů je umění i věda o tom jak vytvořit drahokam z hrubého diamantu. Broušení diamantů popisuje způsob jakým byl hrubý kámen vybroušen a vyleštěn do své finální drahokamové podoby. Často je zaměňován výbrus s kulatým brilliantovým tvarem diamantu.


Techniky broušení diamantu jsou vynalézány stovky let. Jednu z hlavních zásluh na tom má matematik a drahokamový nadšenec Marcel Tolkowsky, který v roce 1919 vyvinul kruhový briliantový brus, tím že spočítal ideální tvar na navracení a rozptýlení světla. Moderní kruhový briliant má 58 nebo 57 faset

Brus a jeho proporce se označují jako excelentní, velmi dobrý, dobrý, střední a špatný.

  • Excelentní (Ideal / Excellent) – Špičkově vybroušené diamanty nejvyšší kvality – představují zhruba tři procenta z celkové produkce. Odrážejí téměř všechno světlo, které na diamant dopadá.
  • Velmi dobrý (Very good) – Představují zhruba 15 % nejkvalitněji vybroušených diamantů. Odrážejí téměř stejný objem světla jako diamanty Ideal / Excellent a pro oko laika jsou od nich takřka k nerozeznání.
  • Dobrý (Good) – Do této kategorie spadá zhruba čtvrtina diamantové produkce. Odrážejí většinu světla.
  • Střední (Fair) – Stále jde o kvalitně vybroušené diamanty, ale třpytí se o poznání méně než diamanty vyšších kategorií.
  • Špatný (Poor) – Tyto diamanty nesplňují nároky na kvalitní brus. Většina světla, která na diamant dopadá, se ztrácí, čímž kámen ztrácí svůj třpyt.
Jan Šáfr
Provozovatel internetových obchodů se šperky.
Komentáře